Publikace Novinky

Po knihách Ještě jsou rána cítit létem a Ahasver již třetí sbírka písňových textů profesora náchodského gymnázia, kontrabasisty a básníka Milana Poutníka. O šansonech se říká, že jsou to tříminutová dramata všedního života. Představují příběhy, které se možná staly, možná nestaly, ale určitě se stát mohly. Dokonce někdy voní, třeba jako nevětraný pokoj nebo květinová zahrada. V každém případě je to vůně života, který je přes všechny těžkosti tak krásný. Atmosféru některých básní dotváří originální ilustrace výtvarnice Kláry Novotné Mičíkové. Ta s kapelou i autorem dlouhodobě spolupracuje a při výběru textů, které svými výtvarnými interpretacemi doprovází, měla zcela volnou ruku.

Nejnovější autorčina sbírka přináší, jak jsme u ní zvyklí, křehce působící poezii, jejíž výrazová úspornost připomíná miniatury ne nepodobné japonským haiku. Navzdory svému nevelkému rozsahu si však verše, obsahující pronikavé postřehy ze světa okolo nás a hluboce se zamýšlející nad krásou i tragičností osudů jednotlivců i celé planety, zachovávají značnou míru originální obraznosti, charakteristické propojením konkrétního a abstraktního. Básnířčina poezie nehýří nápadnými vnějšími efekty, je však výrazná svou myšlenkovou i citovou hloubkou. Na zdánlivě klidném pozadí všednodennosti vibruje silné existenciální napětí a úzkost, ale také naléhavost, dokazující dávnou premisu o umění, kam řadíme jak poezii, tak rovněž hudbu, jež je další autorčinou doménou. Podle této premisy je nám umění bytostně zapotřebí, protože kultivuje naše srdce i našeho ducha, a tím také vše kolem nás.

V pořadí již devátá autorova kniha, jejímž tématem je divadlo, je zasazena do období pandemie koronaviru. Její protagonista Viktor je počítačový odborník a autor scénářů k úspěšným sitcomům, který si po vzedmutí vlny pandemie vytvoří sterilní prostředí a zcela se izoluje před rodinou a přáteli. Oddělí část své vily sklem a žije pro fixní ideu, že napíše „kosmické drama“, jež v nové situaci, do níž se lidstvo dostalo, radikálně přehodnotí populární poetiku sitcomu, podle něho dosud infantilní formu, vyjadřující bytostnou povahu epochy, jež „s radostným výkřikem“ zapudila Boha. Autor ve svém díle nejen klade naléhavé otázky existenciálního rázu, ale zároveň experimentuje s formou, která ve své konečné podobě představuje téměř krystalicky čistý otisk divadla v novele.

Název autorova nejnovějšího povídkového souboru představuje společného jmenovatele naprosté většiny textů. Konkrétně jde v těchto příbězích o tvrdý střet aktérů s realitou, a není podstatné, jak jsou staří, z jakého prostředí pocházejí, čím se živí nebo v jaké době se jejich příběh odehrává. Jejich jistoty přecházejí v nejistoty, naděje se proměnila v beznaděj a vše končí deziluzí. Jak je pro autora typické, nejčastěji se ohlíží do minulosti za tím, co bylo lepší, cennější, opravdovější. Staré tajemství hoří ve tmě, je to všechno už strašně dávno. Jeho „romantikové po sezóně“, jak označuje své oblíbené hrdiny, počítají ztráty s určitou vyrovnaností a docházejí k poznání, které je víc než hořké – že nakonec si člověk vždycky musí poradit sám. A ač už jim mnoho elánu nezbývá, neboť jsou příslovečně u konce s dechem, stále se ještě smějí, třebaže jejich smích čím dál častěji zamrzá na rtech.

Vojtěch Vaner prozkoumal severní teritoria a výsledky sevřel v nové knize básní. Texty se tu vzepřely pravidlům: přesunuly názvy dovnitř veršů a pointy mimo prostor vymezený pro pointy. Neukázněná, vesele obrazná a podvratně smutná poezie. Skutečná strašlivě. Jako symbol lyžařského vleku.

Kniha Byli jsme tam doma zachycuje životní příběhy dvacítky kladských Čechů a vzpomínky na jejich dětství a rané mládí v části Kladska zvané Český koutek. Ve většině případů se jedná o autentické záznamy vyprávění pamětníků, jejichž výpovědi jsou přepsány tak, aby zachycovaly typickou nářeční mluvu, ale zároveň byly srozumitelné i čtenářům odjinud. Vyprávění mají nenahraditelnou dokumentární hodnotu, protože přibližují Český koutek očima těch, kdo byli přímo v centru dění. Z jejich vzpomínek se čtenář dozví mnohé nejen o každodenním životě tamějších obyvatel, ale také o událostech na konci války nebo těsně po ní. Svou „kladskou“ tematikou kniha navazuje na předchozí tituly Nakladatelství Bor, Čtení o Českém koutku (2011) a Výpravy do Českého koutku (2012), a stejně jako v nich, i zde čtenář najde množství fotografií i dalších obrazových dokumentů. Kniha vychází již ve druhém vydání.