Publikace Pověsti a pohádky

Broumovsko se svými skalními oblastmi, v jejichž labyrintech se člověk i dnes snadno ztratí, je opředeno mnoha pověstmi. Tato knížka vypráví poněkud netradičně příběhy vážící se k hoře Ostaš, jedné z dominant zdejší krajiny. Nezvyklost ztvárnění nejznámějších vyprávění o Ostaši je dána jejich komiksovou podobou, která je však v pojetí autorky jemná, nevtíravá, a přitom vtipná. Z knížky přesvědčivě vyzařuje její niterný vztah k tomuto místu, jež se jí, jak sama píše v prologu, zadřelo hluboko pod kůži. Pověsti z Ostaše v komiksovém provedení představují v kontextu tradičních pověsťových knížek příjemné oživení.

Knížka určená dětem školního věku chce čtenářům ukázat, že své bohy nemívali jenom obyvatelé Řecka a Říma nebo severské národy, jejichž mytologie dnes hraje významnou roli ve filmech nebo počítačových hrách. Bohatým výčtem bohů se pyšnili rovněž naši slovanští předkové, a proto tato knížka přináší přehled nejvýznamnějších z nich. Bylo by velmi žádoucí získat širší povědomí o těchto božstvech už jen proto, že dodnes existují různé upomínky na ně, aniž bychom si to uvědomovali. Odrážejí se například ve zvycích, písních, říkadlech, pohádkách, ale i v zeměpisných názvech anebo dětských hrách. Autorka knížky, učitelka na základní škole, se snaží informace o slovanské mytologii podat pro děti přijatelným způsobem, v čemž se vzácně shoduje i s ilustrátorkou, ne náhodou budoucí učitelkou.

Kniha obsahuje kompletní soubor lidových vyprávění německých obyvatel Jablonecka, jež byly od časů „zázračného doktora Jizerských hor“ o této postavě napsány. Doplňuje je i několik textů českých. Pověsti jsou zajímavé šíří záběru, protože díky němu je dobře patrné, jak se v průběhu doby pohled na postavu doktora Kittela proměňoval. Z textů vyzařuje atmosféra zdejšího kraje na jazykovém rozhraní, tedy to, čemu dnes tak rádi říkáme genius loci. Ozřejmují, jak se tradice českých a německých obyvatel vzájemně prolínaly a obohacovaly, přes veškerou snahu se odlišit. Čtenář v knize nenajde jen adaptace lidových vyprávění, ale také doplňující informace v podobě poznámek, vysvětlivek, soupisu literatury o doktoru Kittelovi a dalších textů. Z německých pramenů přeložila Kateřina Šidlofová, ilustroval Petr Korunka.

Co se stane, když na zimní dovolenou do Harrachova vyrazí myší rodinka? Bude veselo. Rozpustilá parta řádí v Krkonoších na lyžích i sáňkách, opomenout nesmí výlet k zamrzlé Mumlavě či mamutímu skokanskému můstku a dojde i na pár boulí. Zasloužený večerní odpočinek po celodenním řádění naruší jen tancující rolby, které připravují svah na další den plný radovánek. O tom všem je veršovaný příběh Michala Dvořáka doprovázený půvabnými kresbami Moniky Mašterové. Protože kniha vzbudila zájem také u čtenářů z polské strany Krkonoš, vydáváme ji nyní i v polském překladu.

Co se stane, když na zimní dovolenou do Harrachova vyrazí myší rodinka? Bude veselo. Rozpustilá parta řádí v Krkonoších na lyžích i sáňkách, opomenout nesmí výlet k zamrzlé Mumlavě či mamutímu skokanskému můstku a dojde i na pár boulí. Zasloužený večerní odpočinek po celodenním řádění naruší jen tancující rolby, které připravují svah na další den plný radovánek. O tom všem je veršovaný příběh Michala Dvořáka doprovázený půvabnými kresbami Moniky Mašterové.

Kniha vychází ze souboru pověstí Nové Město a okolí v pověstech a vyprávěních, vydaného v roce 2004 Městskou knihovnou v Novém Městě nad Metují. Oproti původní edici však došlo k mnoha změnám, především ve složení zařazených textů. Přibylo velké množství nových, jiné naopak byly vyřazeny, protože se kryly se soubory pověstí z Dobrušska a Orlických hor, které byly od roku 2004 vydány. Pověsti v knize jsou řazeny do třech oddílů podle oblastí, kam jsou zasazeny svým dějem. První z oddílů je věnován vyprávěním o Novém Městě, Krčíně a Výrově; ve druhém najdou zájemci historky o Novém Hrádku a Frymburku; třetí, nejrozsáhlejší, obsahuje pověsti z okolní krajiny vymezené zhruba hranicemi obcí seskupených ve Sdružení obcí regionu Novoměstska. Součástí knihy je rozsáhlá příloha, obsahující historický, geografický, etnografický a folkloristický komentář, místní rejstřík, soupis veškeré literatury a také slovníček neznámých slov.

Kniha Kaluže je třetí titul polického výtvarníka a nyní už i spisovatele Jaroslava Soumara. Tak jako jeho předchozí knihy je i tato zaměřena na začínající dětské čtenáře nejen svým výtvarným pojetím, ale také silným didaktickým akcentem. Vedle působení na estetické vnímání a rozvíjení představivosti učí dětské čtenáře všímat si prostředí, v němž žijí, a neopomíjet ani nejmenší a zdánlivě nejvšednější detaily, v nichž může být obsaženo mnoho netušeného.

Knížka (již ve druhém vydání) vznikla podle zápisků F. K. Pacholíka, lidového vypravěče a písmáka z Pasek nad Jizerou. Je to pozoruhodný tematicky různorodý soubor vyprávění, který líčí život v Podkrkonoší na počátku 20. století a kromě příběhů ze života, dokumentujících místní reálie, obsahuje také poudačky, pohádky a básně. Kniha v maximální míře uchovává autenticitu Pacholíkova jazyka, včetně nářečních výrazů, které jsou vysvětleny ve srovnávacím slovníčku otištěném v závěru knihy.

Druhá knížka výtvarníka z Police nad Metují určená dětem. Úvodem k jejím drobným vyprávěním doprovázeným autorovými nezaměnitelnými ilustracemi jsou následující slova: Vzpomínka je jako drobeček na stole. Zůstane v nás. Po čase ji objevíme. Potěší, zahřeje u srdce. Chceme se o ni podělit s ostatními. Tak se narodí příběh a s ním i začátek této knihy. Kdybychom místo slova drobeček dosadili střípek, vyšlo by to nastejno. Jeho drobečky jsou vlastně střípky světa, v němž žijeme. Autor z něj vybral, co ho zaujalo, to namaloval a poté k obrázku vytvořil příběh.

Naše kniha usiluje o zachycení ducha lidových pověstí ze západních Krkonoš a jejich podhůří, jednoho z nejtajemnějších a nejbájivějších krajů u nás. V jeho hlubokých lesích se skrývalo množství strašidel, vysoko v horách žil Krakonoš, nejproslulejší ze všech horských vládců, co jich naše země má, po krajině kolem Jilemnice se proháněl přízrak černokněžníka Vejrycha. A v místních chalupách žili zemití obyvatelé se svým osobitým nářečím, v jejichž vyprávěních se všechny zvláštnosti zdejšího kraje odrážely. Výběr z nich nabízíme čtenářům.

Knížka Co babičky vyprávěly představuje výběr textů ze souboru Babiččina vyprávění, který vydalo Nakladatelství Bor spolu s nakladatelstvím Arbor vitae v roce 2006. Naše nová knížka obsahuje pověsti lokalizované do úzké oblasti od Neratova přes Orlické Záhoří a Šerlich do Deštného v Orlických horách, včetně míst přilehlých k této pomyslné lince. Pověsťová vyprávění jsou rozdělena do tří oddílů, nazvaných O lidech, O místech a O strašidlech, přičemž zařazení jednotlivých textů do příslušných oddílů se řídilo jejich převažujícím motivem.

Kniha autora zabývajícího se historií templářského řádu v našich zemích obsahuje 67 vyprávění o templářích, jež se tradovala v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, včetně několika úvodních historek o templářích v širším kontextu. Kniha vychází u příležitosti 700 let od zrušení templářského řádu (1312: řád, 1314: upálení posledního velmistra).

Knížka určená nejmenším dětem vypráví o malém ptačím klukovi Pírkovi, který jednoho jarního dne nalezl semínko květiny, a od té doby se zcela změnil jeho život. Postupně se z bezstarostného mláděte stane zodpovědný, pracovitý a nesobecký příslušník společenství zvířátek žijících v jednom krásném údolí.

Pohádková knížka o Kašpárkovi je nostalgickou připomínkou první poloviny minulého století, kdy téměř v každé rodině bylo loutkové divadlo. Zároveň se běžně chodilo na veřejná loutková představení, v nichž nikdy nechyběl Kašpárek. Byl to bystrý chlapík, vždy ochotný pomoci, který byl tehdy dětem blízký, protože neměl rád zlo a přinášel jen radost a dobro. Pro loutková divadélka psali jednoduché, snadno proveditelné hříčky mnozí autoři, známí i méně známí. Naše knížka je prozaickým zpracováním loutkových komedií J. Průchy.

Ve svém druhém souboru autorských pohádek, jimž autor říká polopohádky, se Zbyněk Boháč vrací k námětu, který zpracoval už v knize předešlé. Tedy k řemeslům našich předků, k jejich tvořivé práci, ale i k běžným starostem a radostem, které naplňovaly jejich každodenní život. Protože autorovy texty jsou pohádková vyprávění, žijí jejich postavy ve světě obydleném nejen lidmi, ale také nadpřirozenými bytostmi, jež do lidského světa vstupují. Jejich vztah k lidem je většinou přátelský, a pokud tomu tak není, dočteme se, jak jsou potrestány, protože potrestat zlo, ale také odměnit dobro je odvěkým cílem každé pohádky.

Knížka Poudačky a vhačky vznikla podle zápisků F. K. Pacholíka, lidového vypravěče a písmáka z Pasek nad Jizerou. Je to pozoruhodný tematicky různorodý soubor vyprávění, který líčí život v Podkrkonoší na počátku 20. století a kromě příběhů ze života, dokumentujících místní reálie, obsahuje také poudačky, pohádky a básně. Kniha v maximální míře uchovává autenticitu Pacholíkova jazyka, včetně nářečních výrazů, které jsou vysvětleny ve srovnávacím slovníčku otištěném v závěru knihy.

Knížka Jiřiny Voltrové Dvě holky na stromě je „holčičí“ vyprávění o příhodách dvou nerozlučných kamarádek Ilonky a Inky těsně před jejich nástupem do první třídy. Dobrodružství děvčátek jsou zdůvěrněna zasazením do konkrétního prostředí obce Babí u Náchoda a jejího těsného okolí a oživena připomínkou různých tradic a zvyků spojených s průběhem jednoho roku, v němž obě kamarádky sledujeme.

Poslední z řady souborů lidových vyprávění, věnovaných Jizerským horám a podhůří, je tentokrát věnován oblasti mezi Jabloncem nad Nisou, Tanvaldem a Železným Brodem, kde žilo smíšené česko-německé obyvatelstvo. Publikace nepřinese jenom adaptace lidových vyprávění z německých pramenů, ale také doplňující informace v podobě poznámek, rejstříku míst, vysvětlivek a místopisného slovníčku.

Autorská pohádka Město nad Nisou, s podtitulem Pohádka z Liberce, se odehrává ve dvou vzájemně se prolínajících prostředích. Jedním z nich je reálný Liberec na počátku 20. století, v němž žijí dětští hrdinové Jeník a Markétka, druhým fantastický pohádkový svět nadpřirozených postav, dalších protagonistů příběhu. Jsou to otec Ještěd, strýc Neptun, teta Nisa a Rytíř z radnice, symboly města, jemuž autor svou pohádku věnoval.

Tato kniha vychází při příležitosti návratu Neptunovy kašny na náměstí před radnicí.

Kniha obsahuje kompletní soubor lidových vyprávění německých obyvatel oblasti nazývané Das Braunauer Ländchen, jež zahrnovala nejen Broumovský výběžek, ale také severní části bývalého náchodského okresu. Soubor navazuje na předchozí knížku Nakladatelství Bor nazvanou Pověsti z Broumovska (2000), z níž přebírá několik vyprávění pro tuto oblast příznačných, zároveň se v něm však objevují vyprávění dosud zcela neznámá. Některá z nich byla přeložena z němčiny, část také z polštiny, protože kniha přináší i vyprávění z kladské strany hranice.

Publikace nepřináší jenom adaptace lidových vyprávění, ale také doplňující informace v podobě poznámek, rejstříku míst, vysvětlivek a místopisného slovníčku.

Kniha Turov představuje soubor lidových vyprávění vztahujících se k vrchu nad Rokytníkem na Náchodsku, opředenému pověstmi o rytířích sv. Václava. Ti čekají v jeho nitru na chvíli, kdy bude českému národu nejhůře, aby v mohutném šiku vyrazili ven a národ zachránili. Vedle těchto historek, jichž je celý cyklus a jimž podobné známe i z jiných míst nejen v Čechách, kniha obsahuje také příběhy prostých lidí žijících pod Turovem, hlavně v Rokytníku, ale též v jiných obcích. Pověsti jsou zajímavé šíří záběru, protože sice až dokumentaristicky přesně líčí každodenní těžkou dřinu zdejších obyvatel, avšak zároveň odhalují také jejich vnitřní svět. V textech rovněž najdeme zdařilé vystižení atmosféry zdejšího kraje, tedy toho, čemu dnes tak rádi říkáme genius loci. Za to vděčíme nejen lidovým vypravěčům-tvůrcům všech vyprávění, ale stejnou měrou i editorům prvního vydání knížky z roku 1923 Josefu Hurdálkovi a Petru Raichlovi, kteří jejich příběhy zapsali a uspořádali. Z jejich souboru čerpala všechna vydání další, včetně tohoto nejnovějšího.

Kniha vychází při příležitosti 160. výročí narození smržovské učitelky a spisovatelky Marie Kwaysserové (1849–1913) a záměrem jejích tvůrců je tuto pozapomenutou osobnost představit veřejnosti. Psala prózu i poezii, ale zvláště se zaměřovala na překlady básní českých autorů do němčiny, čímž významně obohatila česko-německé kulturní vztahy. Kniha se skládá ze dvou částí: první obsahuje český překlad knížky M. Kwaysserové Märchen und Dichtungen, vydané roku 1911 smržovským nakladatelem Iwanem Wawrou. Najdeme v ní pověst, pět pohádek a báseň-baladu. Druhý oddíl zahrnuje dokumenty – fotografie, rukopisy, korespondenci a autorčin životopis. Kniha je určena všem zájemcům o regionální historii a kulturu.

Autorské pohádky Zbyňka Boháče, odehrávající se v městečku Železnici a jeho okolí, usilují velmi originálním způsobem o přiblížení historie zdejšího kraje. Zavádějí čtenáře mezi dávné řemeslníky, jejichž prostřednictvím autor představuje tradiční řemesla, některá dnes už dokonce zaniklá a téměř zapomenutá. Řemeslníci tu spolu s dalšími místními obyvateli zastupují obyčejný lidský svět, avšak vedle nich se objevují postavy ze světa nadpřirozeného: hodní skřítkové, víly a vodníci, stejně jako zlý plivník, obr nebo čaroděj. Žádné z vyprávění však nekončí špatně, dobro zvítězí a zlo je potrestáno, protože tak to v pohádkách odjakživa chodí.

Soubor obsahuje výběr z lidových vyprávění, vztahujících se k severozápadní západní části Jizerských hor a zvláště k Frýdlantsku. Texty pocházejí z německých originálů, protože převážnou část obyvatelstva těchto oblastí tvořilo německé etnikum. Některé z pověstí knihy jsou známé už z dřívějších souborů vydaných v češtině, mnohé se však dostávají k českému čtenáři vůbec poprvé a upozorňují na zvláštnosti této oblasti.

Cyklus dvanácti pohádkových vyprávění rámovaných dvěma příběhy pohádkáře, jehož úkolem je vyprávět vysvobozování pohádky všem, kdo je potřebují. U pramene příběhů stojí touha, jež může být i hříšná, za niž, není-li napravena, následuje trest. Jestliže je však rozpoznána jen jako pochybení, může být omilostněna. Klíčovým motivem každého příběhu je tak naděje na vysvobození nebo vysvobození samotné. Autorka v textech osvědčila své nezaměnitelné umění, jež ji řadí mezi naše nejlepší současné vypravěče. Kniha vychází k jejím pětaosmdesátinám.

Soubor je výběrem lidových vyprávění odehrávajících se na obou stranách hranice mezi Čechami a Kladskem v oblasti Náchodska, ale převažují v něm pověsti z úzkého pásu Kladska při českých hranicích, zvaného Český koutek. Zdejší místa měla v důsledku dramatických historických událostí a v souvislosti s těsnou blízkostí českého prostředí svůj zcela osobitý charakter. Ten se odráží i v pověstech tamějších obyvatel.

Kniha je součástí cyklu souborů pověstí přeložených z německých pramenů. Vedle samotných textů lidových vyprávění je opatřena předmluvou a doslovem, poznámkovým aparátem a přehledem použité literatury. Jedná se o první kompletní překlad německého originálu. Nakladatelství Bor ji vydalo ve spolupráci s nakladatelstvím Arbor vitae.

Další, již čtvrté vydání úspěšného souboru pověstí polického knihkupce, který poprvé vyšel roku 1925. Pověsti v knize jsou převážně historizující s mnoha prvky romantické dobrodružné literatury. Je to bezesporu nejoblíbenější z autorových knih. Doplněno doslovem o autorově životě a díle.

Dějištěm souboru moderních autorských pohádek je prostor Náchodska s širokým okolím a časem děje, jak naznačuje název, období konce rakouské monarchie. Atmosféra doby je dokreslena také originálním jazykovým stylem a celkový dojem završuje použité písmo i charakter linorytů v ilustracích. Některé z pohádek jsou parafrázemi pohádek klasických, jiné jsou námětově originální, všem je však společné pro pohádky příznačné vítězství dobra a ušlechtilých lidských vlastností.

První vydání knihy z roku 2002 bylo velmi rychle rozebráno a neustálá poptávka si vyžádala vydání druhé. Oproti původnímu souboru je tento nový rozšířen o několik dalších vyprávění, především z německých pramenů, a kniha vyšla ve vázané úpravě. Završuje ediční řadu pověstí lokalizovaných na širší Náchodsko.

Všechny pověsti v knize byly přeloženy z němčiny. Zachycují tak tradici německých obyvatel Jizerských hor a podhůří. I z tak krátkých nahlédnutí do cítění a myšlení německého etnika, jež pověsti nabízejí, lze vyčíst mnoho o jeho představách, ideálech, předsudcích, láskách i averzích. Ozřejmují také, jak se tradice českých a německých obyvatel, kteří žili po staletí vedle sebe, vzájemně prolínaly a obohacovaly, přes veškerou snahu se odlišit.

Kniha není pojata jako souborná publikace, spíše je výběrem z pověsťového bohatství, jež daná oblast nabízí.

Kniha obsahuje vesměs neznámé pověsti, vztahující se k oblasti úzkého okolí Police nad Metují. Po řadě pověsťových souborů, které ve 20. letech 20. století sepsal a vydal polický knihkupec Antonín Krtička-Polický, tento nejnovější soubor završuje literární zpracovávání lidových vyprávění z dané oblasti.

Publikace je překladem souboru pověstí, které roku 1903 v němčině vydal broumovský učitel Johann Nepomuk Schade pod názvem Was sich unsere Väter erzählten. Touto knihou zahájilo svou činnost Nakladatelství Bor i jeho beletristická edice.