Publikace Ostatní odborné

Kniha z pera jaroměřských historiků navazuje svým monografickým zaměřením na jejich úspěšnou publikaci Josefov. Kapitoly z dějin pevnosti a města. Způsobem zpracování se však od ní liší, protože aktuální putování historií královského věnného města Jaroměře je pojato poněkud netradičně. Snahou autorů bylo, aby jejich pohled na dějiny města od nejstarších dob až po současnost byl spíše přehledný než detailní, byl zasazen do širších souvislostí a dobře zapamatovatelný, což by mohlo oslovit širší spektrum čtenářů než strohé historiografické pojetí. Inspiraci její autoři nalézali v současné knižní produkci nabízející široké spektrum přístupů k historickým tématům. Lze předpokládat, že podobné dílo nevznikne několik dalších desítek let. Text publikace doplňuje bohatá obrazová dokumentace, v níž jsou některé fotografie známé, ale byly publikovány již před řadou let, jiné však nesporně budou překvapením.

Monografie jaroměřských historiků, vycházející ze studia archivních pramenů, sleduje historii bývalé pevnosti a pozdějšího města od zrodu prvních úvah o jeho výstavbě ve druhé polovině 18. století až do současnosti. Vše je zasazeno do širších evropských historických souvislostí a pevnostní tematiky, protože jen tak může vyniknout někdejší význam Josefova, jenž se svým významem rovná pevnostnímu městu Terezínu. Kniha si klade za cíl nejen prohloubit dosavadní vědomosti o Josefovu, ale také zaplnit některé mezery, jež přirozeně vznikly v devadesátiletém období od vydání poslední publikace věnované historii Josefova, dnes součásti Jaroměře. Text publikace doplňuje bohatá obrazová dokumentace.

Jak napovídá název, kniha zachycuje časový úsek dramatických let 1938 až 1945 v poměrně úzké oblasti Jablonecka a Semilska. Sleduje všechny nejdůležitější události, k nimž tehdy v regionu došlo, ale nevyhýbá se kvůli kontextu ani zmínkám o událostech celonárodního významu. Hlavním záměrem knihy je zachytit osudy českých obyvatel Jablonecka a Semilska od období všeobecné mobilizace v září 1938 přes tzv. druhou republiku až po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem v březnu 1939. Největší důraz je kladen na přiblížení českého národního odboje v celé šíři jeho záběru, tedy odboje vojenského i civilního, zvláštní pozornosti se také těší samý závěr války a popis událostí spojených s činností místních povstaleckých jednotek a partyzánských oddílů. Text knihy doprovází velké množství obrazových dokumentů.

Kniha zachycuje důležitý úsek z dějin Slezska, země, s níž nás po staletí pojilo množství rozličných vazeb. Původně tvořilo součást polského království, ale od dob krále Václava II. bylo postupně připoutáváno k zemím Koruny české. Ve Václavově úsilí pokračoval manžel jeho dcery Elišky Jan Lucemburský i jejich syn Karel IV. Připojování dalších slezských knížectví pokračovalo i v následujícím století, a tady, přesněji za husitských válek, už začíná období, jež podrobně sleduje naše kniha. Není to náhoda, neboť právě tehdy se ve střední Evropě vyostřilo volání po nápravě v rámci katolické církve, odkud vedla postupná cesta k evropské reformaci. V centru zájmu této knihy je proces jejího vzniku, bouřlivého rozvoje i ztráty nabytých pozic ve Slezsku a v blízkém Kladsku po třicetileté válce, stejně jako průvodní jev zdejších dramatických událostí v době rekatolizace – vznik kostelů míru a kostelů milosti.

Tato kniha mapuje situaci v jabloneckém sklářském průmyslu v letech 1918 až 1938, kdy mělo toto odvětví svoje výrazná specifika. Mezi nimi figurovala na jednom z čelních míst jeho značná závislost na exportu, což určovalo charakter jeho hospodářského vývoje a v souvislosti s tím i hospodářské a sociální postavení zdejších sklářských dělníků. Další důležitý činitel, který ovlivňoval podmínky práce jabloneckých sklářů, představovaly různé zákony a vládní nařízení. Třebaže tyto právní předpisy zahrnovaly určité představy o tom, jak by měl vypadat vztah mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem, realizace těchto představ v praxi byla dosti odlišná. Kniha sleduje v širokém spektru okolnosti jejich uplatňování, čímž přibližuje reálné podmínky dělnické sklářské práce v oblasti Jablonecka.

Knihu Bez studu a bez zábran tvoří konfrontace antických citátů z římských klasiků v českém překladu, které až s neuvěřitelnou přesností odpovídají na současné problémy našeho politického a hospodářského života. Tyto texty jsou doplňovány symbolizujícími kresbami, jež doprovází vždy také krátký český text, který doplňuje a dokumentuje příslušná témata, k nimž se kresby vážou.

Sborník k osmdesátinám spisovatele a středoškolského pedagoga Aleše Fetterse. Obsahuje literárněhistoricky i regionálně zaměřené odborné příspěvky a oddíl zdravic, blahopřání a vzpomínek. Celkově se na něm podílelo 33 přispěvatelů, z valné většiny přátel a blízkých oslavencových spolupracovníků. Sborník je doplněn biografií i bibliografií jubilanta a množstvím fotografií.

Publikace Kladsko. Dějiny regionu přináší syntetický, ucelený pohled na složité dějiny kladského regionu (v české historiografii poprvé). Kladsko jako kraj a posléze hrabství patřilo až do poloviny 18. století do Čech a českého státu. Po pruské anexi změnilo zemskou i státní příslušnost a stalo se na dvě století součástí nejprve pruského a potom německého Slezska. V roce 1945 bylo Kladsko včleněno do polského státu.

Syntéza je společným dílem početného kolektivu zkušených českých a polských badatelů, aktivně činných na poli kladských dějin. Výklad se opírá o poznatky české, polské a německé historiografie a bohatou pramennou základnu; zahrnuje politicko-správní, hospodářsko-sociální, demograficko-etnickou, kulturní a náboženskou tematiku od pravěku až do počátku třetího tisíciletí. Je členěn do pěti hlav podle základních periodizačních mezníků státoprávního rázu.

Syntézu doprovázejí čtyři studie o specifických součástech kladské historie (o vládcích kladského kraje a hrabství, o zemském znaku, kladských mincích a mapách), které umocní výsledný dojem čtenáře o regionu, jenž ve středoevropském prostoru tvořil vždy svéráznou geografickou, historickou a kulturní jednotku.

Nakladatelství Bor knihu vydalo ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Hradec Králové.

Publikace byla vydána na paměť zesnulého (25. února 2011) historika a archiváře PhDr. Ladislava Hladkého, CSc. Má v úmyslu připomenout osobnost a dílo dr. Hladkého, vzdát mu poslední čest a zároveň – v rámci svých možností – přispět k dalšímu obohacení historického povědomí v podmínkách náchodského regionu i mimo něj. Vedle zajímavých a tematicky rozmanitých příspěvků obsahuje publikace druhou část výběrové bibliografie zesnulého (první část ve sborníku Náchodsko od minulosti k dnešku 4, Okresní muzeum Náchod 2002). Nakladatelství Bor knihu vydalo ve spolupráci s Regionálním muzeem v Náchodě.

Publikace, vydávaná u příležitosti 65. výročí konce druhé světové války, zachycuje osudy lidí, kteří obětovali své životy v období, kdy se rozhodovalo o další existenci našeho národa. Autor vychází z četných dokumentů, mezi něž patří vedle úředních listin např. korespondence vězňů z nacistických káznic či koncentračních táborů, poslední dopisy na rozloučenou či záznamy spolubojovníků. Dále se opírá o rozhovory s pamětníky nebo rodinnými příslušníky. Předmětem jeho pozornosti nejsou jenom strohé životopisné údaje, nýbrž často neuvěřitelné příběhy, které může přinést pouze válka.

Publikace Aleny Čtvrtečkové, jež vychází u příležitosti 65. výročí konce druhé světové války, usiluje o zaznamenání maxima z toho, co se dochovalo z příběhů židovských rodin žijících na Náchodsku. Osobních svědectví bylo málo, neboť až na výjimky neměl kdo vypovídat, vždyť po většině židovských obyvatel, zmiňovaných v knize, nezůstaly ani hroby, a z toho důvodu se autorka musela spolehnout na dokumenty, hledat v matrikách, novinách nebo v archivních svazcích. Získaná suchá fakta doplňují dobové fotografie i jiné archiválie, případně novější snímky či vzpomínky pamětníků. Záměrem autorky je uchovat v paměti regionu ty, kteří jako jeho obyvatelé byli nedílnou součástí zdejšího kulturního, politického a společenského prostředí.

Publikace je pracovním materiálem konference o regionální literatuře z obou stran hranice podél Broumovského výběžku a v jeho okolí konané v září 2009 v Broumově. Zároveň je zamýšlena i jako praktická pomůcka knihovnám, školám a dalším zájemcům o poznávání života sousedů v uvedené oblasti.

Knížka rozšiřuje a prohlubuje informace, které zájemci o tvorbu Boženy Němcové budou nejspíše znát ze spisů českoskalických badatelů manželů Mühlsteinových. V samostatných kapitolkách se věnuje všem aktérům Babičky, i epizodním, a to tak, že je nejprve připomenuta charakteristická pasáž v Babičce a poté následuje vysvětlující text, líčící život reálných prototypů těchto aktérů. Jednotlivé kapitoly jsou provázeny reprodukcemi ilustrací či dokumentů, případně fotografiemi, některé z těchto obrazových materiálů jsou tiskem zveřejněny vůbec poprvé. Textovou část doplňují poznámky a soupis literatury k tématu.

Publikace, vycházející při příležitosti šedesátin historika, ředitele Regionálního muzea v Náchodě PhDr. Václava Sádla, je souborem prací jubilantovým profesních i osobních přátel. Jak tomu u jubilejních sborníků bývá, tematika i zaměření jednotlivých příspěvků se pohybují v rozmezí jubilantových zájmů, a protože ty jsou mnohostranné, objevilo se i množství různých témat. Proto jsou texty rozděleny do tematických oddílů. Knihu doplňuje jubilantova výběrová bibliografie. Nakladatelství Bor knihu vydalo ve spolupráci s Regionálním muzeem v Náchodě.

Sborník vydaný k stému výročí úmrtí významné osobnosti 2. poloviny 19. století přináší studie, v nichž jejich autoři dokumentují z úhlu pohledu svých konkrétních oborů všestrannost tohoto pedagoga, spisovatele, dramatika, historika a archeologa. Publikaci doprovázejí reprodukce knižních obálek, dobové fotografie a množství dalších dokumentů. Na vydání se podílely město Náchod a Regionální muzeum v Náchodě.

Edice, pokládaná historiky za významný dobový dokument, přináší zajímavé svědectví očitého svědka významných událostí, jejichž dějištěm bylo náchodské panství v letech 1792–1842, kdy byli po téměř celé období jeho majiteli vévoda Petr Kuronský a poté jeho dcera Kateřina Zaháňská. Vyšlo v edici Odkaz.

Jubilejní sborník vydaný při příležitosti osmdesátin významné osobnosti soudobé slovesné folkloristiky usiluje o postižení její mnohostrannosti. Hlavní část knihy obsahuje výběr z jejích odborných studií, rozsáhlá příloha zahrnuje osobní vzpomínky na prožité události i na různá setkání, k nimž došlo v průběhu jubilantčina profesního i osobního života. Knihu doplňují fotografie z jejího rodinného archivu.

Brožura hlasového pedagoga Miloslava Dvořáka z Ústí nad Labem přináší kompletní seznámení se zásadami metody výuky sólového zpěvu založené na vědeckých základech, kterou u nás razil prof. Rudolf Vašek z Ostravy. Ten díky ní vyškolil řadu špičkových sólových pěvců. Kniha je určena nejen zpěvákům, ale i řečníkům, činohercům, učitelům či lidem s hlasovými poruchami.

Čtyři rozsáhlé studie ke klíčovým okamžikům německého divadla v Liberci (Stadttheater Reichenberg) se zaměřují na léta 1883–1938. V knize je zachyceno období formování souboru, hudební složky i repertoáru a také snahy divadla o zakotvení v kulturním životě města. Dále sledujeme problém inscenace českých autorů na německém jevišti, a především dramatické období let 1934–1938, kdy se nejvíce projevoval vliv politické situace na divadelní život.

Knížka zasvěceného autora podává srozumitelnou formou všestranný obraz hornických reálií uhelné oblasti Jestřebích hor. Je rozdělena do jedenácti kapitol, součástí je bohatý dokumentární a obrazový aparát, z velké části barevný.

Zájemci o havířinu v ní najdou montánní faktografii o kutání mědi v Suchovršicích i Vernéřovicích a o uhelném hornictví od Markoušovic přes Svatoňovice až po Hronov, Žďárky a Stroužné. Zabývá se jeho historií, významnými jámami, seznamuje s geologií dané oblasti a v závěru informuje o tom, co dnes po kutání zbylo.